Když vyšla první kniha ze série Dvůr trnů a růží byla jsem žánrově, a už i věkově, úplně někde jinde. Takže mě to šílenství kolem toho obloukem minulo. Ale pořád jsem si říkala, co na tom ty holky mají, že jsou z té knížky tak hotový. A musím se přiznat, že jsem velmi dlouho odolávala všem těm, kteří mi ji nanejvýš urputně doporučovali. No, nakonec po tolika letech útlaku :D jsem podlehla a koupila si ji. Řekla jsem si, že zkusím první díl a když to bude dobrý, tak si přečtu i zbytek. Neměla jsem žádná přehnaná očekávání a navíc jsem už za ty roky zhruba věděla, o co v knize půjde. Po přečtení prvních asi 10 kapitol jsem si pomyslela, že to bude hezký příběh, ale bavit mě to asi nebude. Jsem ráda, že jsem hluboce zmýlila :D ... jakmile jsem se do knihy začetla, nemohla jsem přestat. Kniha se čte skoro sama. Příběh ubíhal tak rychle, jedna kapitola za druhou a první polovina knížky byla za mnou. No a ta druhá, tam se to teprve rozjelo, spousta akce, napětí a zvratů. Musela jsem se nutit, v pozdních ranních hodinách, knihu zavřít a jít spát. Ale zas to o to víc v práci utíkalo, když jsem věděla, že si zase budu moct večer číst. I když jsem trošku zklamaná z událostí posledních kapitol, které byly tak trošku předvídatelné. Tedy aspoň pro mě. Zároveň je to ale hezky ukončený. Žádný srdcervoucí cliffhanger, který by mi rval žíly a nutil mě si pořídit další díl. Kdybych už neměla v plánu číst dál, asi by mě to netrápilo. Ale já budu číst rozhodně dál :D ...